Kessy 

1.1.2011 se objevila v naší rodině. Nevím, jestli to byla náhoda, osud nebo co. První dny pro mě byly velká zkouška a moc děkuji našim, že mi ve všem pomohli. 

Vždycky jsem si přála trikolorní fenku a Kessy mi tohle přání splnila. 

První dny Inessku moc nemusela, ale myslím, že si zvykla a stává se z nich pomalu nerozlučná dvojka. Když Iness potřebuje Kessynku nějak "přemístit" jednoduše ji drapne za ucho a táhne ji kam potřebuje. Stejně tak u přetahování o hračky. Kessčina nejoblíbenější poloha nazvaná "rozpláclý tučňák", kdy ji Iness táhne za sebou jako... no jako toho tučňáka :-)

Holky spí vedle sebe a na procházkách se od sebe nehnou. Začaly z nich být správné kámošky. Kessy si pomalu začíná zvykat na jiný život, než dosud měla. Každý den dělá pokroky, za které jsem moc ráda. Bude to ještě na hodně dlouho, z ní udělat společnici se vším, na co jsem u borderek zvyklá, ale snad to půjde.

.....

Z Kessky se po nějaké době stal "normální" pes. Začlenila se plně do našeho života a nejen že nás na všechny aktivity doprovází, ale i se jich účastní. Se všemi našemi psími kamarády se skvěle rozumí. Občas v ní převládá chuť pást (zvláště chlupatější pejsky), ale dá se to korigovat.

Agility jí začalo bavit. Běhá s velkou radostí občas si poštěkne a úspěšně zrychluje (až někdy sama nestíhám, zvyklá na její pomalejší tempo :-)). Potřebuje jiný přístup než Inesska. Je strašně poctivá a snaživá a běhá přesně přesně a bez shazování. Díky tomu se lehce přehoupla přes kategorii A1, kdy parkur prošla většinou čistě s občasnou bodovou ztrátou za čas (brzí nás slalomek).

Obrany už netrénuje shovaná za mýma nohama, ale teď je to figurant, kdo má z její zběsilosti občas respekt. :-) Do tohoto sportu se pustila s velkým nadšením a dodává si u něj potřebné seběvědomí.

Stejně jako pasení - reaguje na sebemenší můj pohyb a talent má opravdu vrozený. U oveček trénujeme málo, ale pasení koček si trénuje při každé návštěvě mamky. :-)